Domů Didaktické podklady 6. Základní data a fakta o cestovní…

6. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR

Kód modulu:              6 

Nominální délka:      Tři vyučovací hodiny
 
Cílová skupina:         Žáci základní a střední školy
 
Stručná anotace vymezující cíle:
 
Modul je koncipován jako součást posílení úrovně povědomí o domácím cestovním ruchu v kontextu ekonomických ukazatelů. Následným cílem je vysvětlit základní terminologii ekonomických ukazatelů se zaměřením na cestovní ruch.
 
Po ukončení výuky modulu žáci:
  • budou si uvědomovat podíl cestovního ruchu na vytváření ekonomického prostředí v ČR,
  • budou se orientovat v možnostech získávání informací k měření ekonomické vyspělosti daného státu,
  • budou se orientovat v ekonomických ukazatelích v cestovním ruchu s důrazem na příjezdovou zahraniční klientelu,
  • budou si uvědomovat význam podílu počtu zaměstnaných lidí v CR na základě ekonomických ukazatelů v ČR,
  • budou se orientovat ve zjišťování poznatků o satelitním účtu cestovního ruchu,
  • budou se podílet na přípravě fiktivní analýzy ekonomických ukazatelů v oblasti CR – zahraniční turisté v ČR,
  • budou se podílet na přípravě fiktivní analýzy ekonomických ukazatelů v oblasti CR – cestování Čechů v Česku.
 
Obsah modulu
  • Hodnocení národního hospodářství
  • Důvody k měření ekonomické vyspělosti státu
  • Podíl cestovního ruchu na vytváření ekonomického prostředí v ČR
  • Turistický satelitní účet
  • Analýza ekonomických ukazatelů měření v oblasti cestovního ruchu
  • Cestovní zvyklosti Čechů v tuzemsku
 
Doporučené postupy výuky
 
Projektová výuka, problémové úlohy, diskusní metody - brainstorming a brainwriting  a didaktické hry. Doporučené postupy výuky, popis metod a forem včetně rozlišení pro základní a střední školu je obsahem I. kapitoly tohoto materiálu s názvem „Didaktické postupy“.
 
Použité učební pomůcky
 
Flip chart, tabule, dataprojektor, powerpointová prezentace, mapy, materiály zpracované autory projektu a žáky v průběhu realizace projektu – pracovní listy, PC.
 
Způsob ukončení

Prezentace projektů, diskuze.


6.1    Studijní text

6.1.1    Hodnocení národního hospodářství

Měříme-li úspěšnost jakékoliv činnosti, je nutné ji kvantifikovat (změřit, spočítat). K hodnocení národního hospodářství daného státu budeme používat makroekonomické agregáty (veličiny), kterými budeme sledovat a vyhodnocovat ekonomickou rovnováhu ve státě. Tyto ukazatele spolu úzce souvisí a jsou vzájemně provázané.

Jedná se o tyto veličiny:
  • hrubý domácí produkt – HDP,
  • inflace,
  • nezaměstnanost,
  • bilance zahraničního obchodu.
 
Hrubý domácí produkt – HDP
 
HDP je množství statků a služeb, které ekonomika vyprodukovala za určité období.
Měříme celkový produkt výkonnosti hospodářství:
 
1.    Hrubý domácí produkt – souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory (přírodní zdroje, práce, kapitál) na území státu.
 
2.    Hrubý národní produkt – souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země (výroba může probíhat i mimo území státu nebo v zahraničí).
 
Ukazatel HDP je počítán na územním principu – evropský model.
Ukazatel HNP je postaven na národním principu – model americký.
 
K čemu slouží ukazatel hrubý domácí produkt?
Měří celkovou (agregátní) výkonnost ekonomiky národního hospodářství daného státu.

 

Hrubý domácí produkt v %
 
 ROK
 2000
 2001
 2002
 2003
 2004
 2005
 2006
 2007
 2008
 2009
 2010
 HDP    
 3,3
 3,1
 2,0
 2,9
 2,8
 6,0
 6,4
 6,5
 3,5
 -3,1
 
 
 
 
Zdroj: ČSÚ
 
 
Podíl cestovního ruchu na HDP

 Rok
 2003
 2004
 2005
 2006
 2007
 2008    
 2009
 podíl CR na HDP
 3,4 %
 3,5 %
 3,2 %
 3,0 %
 2,9 %
 2,8 %
 2, 8%
 
Zdroj: ČSÚ
 
 
Inflace
 
Ceny na trhu nejsou stabilní. Ovlivňující faktor je hodnota peněz. Pokud peníze ztrácejí svou hodnotu, hovoříme o inflaci – znehodnocení peněz, růstu cenové hladiny.
Opakem inflace je deflace – peníze mají vyšší hodnotu – pokles cenové hladiny.
 
Příčinou inflace je:
  1. Inflace tažená poptávkou (poptávka je množství statků a služeb, které jsou lidé ochotni koupit za určitou cenu a v určitém čase).
  2. Inflace tažená nabídkou (nabídka je množství statků a služeb, které jsou prodávající ochotni nabídnout za určitou cenu a v určitém čase).
Inflace je makroekonomický pojem a měří se pomocí tzv. spotřebního koše a porovnání cenových hladin v různých časových obdobích.
 
Míra inflace se uvádí v procentech.
 
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu
 
 ROK
 2000
 2001
 2002
 2003
 2004
 2005
 2006
 2007
 2008
 2009
 Inflace %
 3,9
 4,7
 1,8
 0,1
 2,8
 1,9
 2,5
 2,8
 6,3
 1,0
 Zdroj: CSU
 
 
Nezaměstnanost
 
Nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka práce zaměstnanců poptávku firem.
 
Rozlišujeme:
  • Nezaměstnanost dobrovolná – stát ji neřeší,
  • Nezaměstnanost nedobrovolná – stát ji sleduje a pomáhá řešit:
                aktivní opatření,
                pasivní opatření.
 
Příčiny nezaměstnanosti:
  1. Frikční – krátkodobá při změně zaměstnavatele
  2. Strukturální – při útlumu určitých oborů v ekonomice
  3. Cyklická – podle hospodářských cyklů
 
Nedobrovolnou nezaměstnanost měříme ukazatelem míry nezaměstnanosti (v%)
 
Míra nezaměstnanosti v ČR od roku 2000 – 2010 v %
 
 Roky
 2000
 2001
 2002
 2003
 2004
 2005
 2006
 2007
 2008
 2009
 2010
 ČR
 14,3
 14,3
 13,3
 14,7
 9,2
 9,0
 8,1
 6,6
 5,4
 9,2
 9,7

ZDROJ:
 
Bilance zahraničního obchodu
 
Platební bilance země vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi ní a ostatními zeměmi v průběhu daného období.
 
Transakce, které probíhají mezi zeměmi - vývoz a dovoz statků a služeb, cestovní ruch, pohyb investičních zdrojů, darů, půjčky.
 
Rozdíl obou stran může mít podobu:
1. aktivní platební bilance - příjmy z vývozu jsou větší než výdaje na dovoz
2. pasivní platební bilance-     příjmy z vývozu jsou menší než výdaje na dovoz
3. vyrovnaná platební bilance- příjmy z vývozu a výdaje na dovoz se rovnají
 
 
Bilance zahraničního obchodu

 

6.1.2    Důvody k měření ekonomické vyspělosti státu

Makroekonomické agregáty, jimiž měříme výkonnost národního hospodářství našeho státu, nás vypovídajícím způsobem seznamují s rozvojem státu nebo jeho stagnací či útlumem aktivit. Jsou rozhodující pro domácí ekonomický rozvoj, expanzi či stabilitu dané země.
 

6.1.3    Podíl cestovního ruchu na vytváření ekonomického prostředí

Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení, poskytování stravování a ubytování, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistická informační centra.
 
Cestovní ruch představuje souhrn služeb cestovního ruchu v určitém prostředí a jeho cílem je uspokojování potřeb klientů. V případě volby - služby v cestovním ruchu je to především:
  • cestování,
  • poznávání,
  • rekreace,
  • aktivní odpočinek.


Z ekonomického pohledu je jedním z hlavních cílů firmy dosažení zisku. U firem v oblasti cestovního ruchu je dosažení zisku realizováno především snahou prodat služby a zboží, které jsou konečným produktem cestovního ruchu.

 
Rozvoj cestovního ruchu a jeho subjektů znamená nejen hospodářský přínos, ale má pozitivní vliv na zachování původních tradic a kultur, na ochranu životního prostředí a je důležitým faktorem pro soužití různých kultur a poznávání tradic. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národního i světového trhu. Rozvoj cestovního ruchu zvyšuje i určitou část zemědělské výroby, stavebnictví, dopravy a telekomunikací. Celková produkce těchto odvětví je mnohem vyšší.
 
Cestovní ruch má vliv na:
  • zaměstnanost,
  • tvorbu nových pracovních příležitostí,
  • podporu rozvoje malého a středního podnikání,
  • koloběh finančních prostředků,
  • příjem do státního rozpočtu,
  • záchranu kulturních, uměleckých a historických památek,
  • zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně a životního standardu obyvatelstva,
  • stimulováni investic do místní infrastruktury.
 
Výdaje, které zaplatí účastníci, odrážejí:
  1. sociálně-ekonomické postavení klienta ve společnosti,
  2. cenu služeb a zboží v navštívené zemi,
  3. spokojenost klienta se službou.
Dopady cestovního ruchu na území, místní obyvatele mohou být pozitivní i negativní.
 
Mezi pozitivní dopady, které cestovní ruch přináší, patří například:
  • nová pracovní místa,
  • zvýšení finančních příjmů obce i obyvatel,
  • rekonstrukce kulturních památek,
  • zlepšení infrastruktury (doprava, parkoviště).
Negativní dopady spočívají především v:
  • ohrožení přírodního bohatství,
  • ztrátě jedinečnosti specifické lokální kultury, památky,
  • negativnímu vnímání návštěvníků místními obyvateli,
  • ztrátě soukromí místních obyvatel.
Proto by veškeré aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa, tzn. je důležitá snaha o dlouhodobou udržitelnost těchto aktivit.
 
Česká republika má mimořádné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vzhledem ke svému kulturnímu a přírodnímu bohatství. Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu hraje důležitou úlohu i její poloha ve středu Evropy a sousedství se zeměmi EU.
 
Bilance cestovního ruchu (v mil.)
 
 V mil. Kč
 2003
 2004
 2005
 2006
 2007
 2008
 2009
 Bilance služeb
 13236,7
 16564,4
 36937,1
 45088,4
 49707,1
 65858,7
 26986,3
 Příjmy
 219151,1
 247084,8
 282411,4
 314032,3
 341534,3
 370308,5
 385296,4
 Doprava
 60556,3
 69859
 76701,5
 85700,7
 101840,5
 105987,3
 103359,4
 Cestovní ruch
 100310,1
 107231,8
 112234,4
 124744,2
 129009,3
 122032,3
 122469,9
 Ostatní služby
 58284,7
 69994
 103587,4
 110684,5
 110684,5
 142288,9
 159467,1
 Výdaje
 205914,4
 230520,4
 245474,3
 268943,9
 291827,2
 304449,8
 358310,1
 Doprava
 33725,7
 47571,4
 56254,1
 62140,7
 73128,4
 75663,1
 75961,6
 Cestovní ruch
 54419,2
 58398
 57777,6
 62174,3
 73486,3
 77487,1
 77160,1
 Ostatní služby
 117769,5
 124551
 131442,6
 144628,9
 145212,5
 151299,6
 205188,4
 
Od roku 2003 stouply devizové příjmy v roce 2009 na 122 469,9 mil. Kč
 
Zdroj: ČNB, údaje k 10. 3. 2009 publikováno na www.CzechTourism.cz, v sekci statistika, Platební bilance od r. 2003.
 

6.1.4    Turistický satelitní účet

Definice podle UNWTO (Světové organizace cestovního ruchu):

,,Turistický satelitní účet je způsob statistického výkaznictví, který umožňuje získat celkový přehled o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku státu v rovnováze s jinými odvětvími národního hospodářství.“
 
Účel a smysl turistického satelitního účtu:
  • poskytuje údaje o cestovním ruchu podle systému satelitního účetnictví,
  • umožňuje analyzovat cestovní ruch z ekonomického i sociálně-ekonomického aspektu,
  • poskytuje soustavu porovnatelných mezinárodních účtů.
 
Český statistický úřad na svých webových stránkách zveřejnil Satelitní účet cestovního ruchu České republiky za období 2003-2008. Tady mimo jiné naleznete odpovědi na otázky: Jaké byly celkové příjmy z příjezdového cestovního ruchu? Jaké byly příjmy z domácího cestovního ruchu? Kolik peněz vydali Češi na zahraniční dovolenou a kolik z těchto výdajů zůstalo v České republice a další.
 
Základní údaje za rok 2007 a 2008

   2007 
 2008
 Hrubý domácí produkt cestovního ruchu: 
 101,8 mld. Kč
 103,5 mld. Kč
 Podíl cestovního ruchu na HDP: 
 2,9 %
 2,8%
 Počet zahraničních návštěvníků v ČR: 
 24 538 mil.
 23 589 tis.
    - počet zahraničních turistů: 
 10 162 mil.
 10 119 mil.
    - počet zahraničních jednodenních návštěvníků: 
 14 376 mil.
 13 470 mil.
 Výdaje realizované v České republice: 
 234,3 mld. Kč
 239, 6 mld.
    - výdaje zahraničních návštěvníků v ČR:
 128,6 mld. Kč
 129, 3 mld.
    - výdaje Čechů v ČR:
 105,6 mld. Kč
 110, 3 mld.
 Zaměstnanost v cestovním ruchu rok 2006:
 240 tisíc osob
 241 tisíc osob
Zdroj: ČSÚ
 

6.1.5    Analýza ekonomických ukazatelů v oblasti cestovního ruchu

Příjezdový cestovní ruch – zahraniční turisté v ČR
  • Celkově počet zahraničních návštěvníku v ČR klesl na 23 589 mil. Oproti roku 2007 – 24 538 mil.
  • V roce 2007 zahraniční návštěvníci utratili 128,639 mld. Kč, rok 2008 zaznamenal nárůst na 129,3 mld. Kč.
  • Nejvíce peněz zahraniční návštěvníci vydali za zboží (50 mld. Kč), na stravování (26 mld. Kč), ubytování (25,8 mld. Kč) a dopravu (16,3 mld. Kč).
  • Taktéž klesl oproti roku 2007, počet jednodenních zahraničních návštěvníků, kdy přicestovalo do ČR 14 376 mil. zahraničních návštěvníků v roce 2008 nastal pokles na 13 470 mil.
Domácí cestovní ruch
  • Češi na svých cestách po České republice v roce 2007 utratili 105,621 mld. Kč, opět je zaznamenán nárůst výdajů Čechů v Česku v roce 2008 na 110,3 mild. Kč
  • Češi na svých cestách nejvíce peněz vydávají za zboží, stravování, dopravu a ubytování.
 
Výjezdový cestovní ruch
  • V roce 2007 Češi na svých cestách do zahraničí vydali celkem 80,6 mld. Kč. Nejvíce utratili za stravování (19,3 mld. Kč), ubytování (18,2 mld. Kč) a dopravu (16 mld. Kč).
Podíl počtu zaměstnaných lidí v ČR v cestovním ruchu
  • V roce 2006 bylo v odvětví cestovního ruchu zaměstnáno 240 tisíc osob.
  • Informace za rok 2007 týkající se zaměstnanosti v odvětví CR je 241 tisíc osob.
  • Nejvíce osob pracovalo ve stravovacích a pohostinských zařízeních a v cestovních kancelářích a agenturách.

Zajímavá jsou i statistická data týkající se počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2009.
 
 1.
 Německo / Germany
 1 404 496
 2.
 Spoj. Král. V. Británie a Sever. Irska / UK
 374 349
 3.
 Itálie / Italy
 361 509
 4.
 Polsko / Poland
 348 595
 5.
 Rusko / Russia
 327 634
 6.
 Slovensko / Slovakia
 295 216
 7.
 USA / U.S.A.
 274 194
 8.
 Francie / France
 224 891
 9.
 Nizozemsko / The Netherlands
 202 107
 10.
 Španělsko / Spain
 195 138
 
Zdroj: ČSU, na stránkách CzechTourismu
 

6.1.6    Co všechno ještě víme o cestovatelských zvyklostech Čechů v tuzemsku?

Které město mají nejraději Češi?
 
V Praze se v roce 2008 ubytovalo více než půl milionu českých turistů, takovou koncentraci přirozeně žádné jiné město nemůže vykázat. Např. v Brně se loni ubytovalo přes 220 tisíc Čechů, v Karlových Varech a Ostravě jich bylo přes 100 tisíc, v Olomouci necelých 80 a ve Zlíně více než 160 tisíc. Jakkoli Praha mezi turistickými regiony co do obliby českých návštěvníků nevede, mezi městy je absolutní jednička.
 
Jaké jsou vůbec hlavní motiv pro dovolenou v Česku?
 
Poznávání (návštěvy hradů, zámků), relaxace, sport, návštěva příbuzných a známých. Odlišné motivy u různých věkových skupin:
  • děti by chtěly jezdit na místa, o kterých se učily ve škole a rodiče jim to v rámci neformálního vzdělávání chtějí dopřát,
  • mladí zase chtějí hlavně vyrazit s přáteli, důležité jsou pro ně finance,
  • senioři zase mají pocit, že už Česko dobře znají a rádi jezdí na osvědčená místa.
 
Na které místo v Česku zamíří nejvíce turistů?
 
Zajímavých míst je v Česku více než dost, ale některá z nich si lidé oblíbili natolik, že se dostala mezi ty nejatraktivnější v naší zemi. Pokud byste chtěli osobně vidět prvních pět míst, až na jednu výjimku byste zůstali v hlavním městě:
  1. Pražský hrad,
  2. zoo,
  3. židovské muzeum,
  4. národní muzeum – této čtveřici totiž patří první místa v národním žebříčku nejoblíbenějších českých atraktivit.
  5. Mimopražskou jedničkou se v roce 2008 stalo liberecké zábavní a sportovní Centrum Babylon.

Největšími lákadly pro trávení volného času jsou zoologické zahrady. V české TOP 20 je jich rovnou osm! Kromě té pražské je to např. safari v Dvoře Králové nebo zoo Lešná, která je zároveň číslo jedna pro moravskou část žebříčku.

Pokud se chcete rozjet za těmi nejpopulárnějšími památkami, poradíme vám, kam se vydat. Pomyslného návštěvnického Oskara mezi hrady a zámky získal českokrumlovský zámek – památka UNESCO a zároveň dějiště mnoha zajímavých kulturních a společenských akcí. Zlatou medaili mezi technickými památkami si odnáší pražská petřínská rozhledna, zatímco stříbro míří do plzeňského pivovaru.

Když do přírody, tak nejraději do jeskyně – alespoň v roce 2008 bylo nejvíce rušno v jeskyních Moravského krasu. Tedy co se týče prodaných vstupenek – hory, lesy a louky jsou u nás zadarmo, takže tady přesný počet návštěvníků nemáme.

Ptáte se, kde hledat nejvíc trendy místa pro zábavu? Kromě libereckého Babylonu je to třeba ostravský svět miniatur či petřínské zrcadlové bludiště.

Ty, kteří chtějí vědět, jak vypadá kompletní žebříček či pětice nejoblíbenějších turistických míst v jejich regionu, odkážeme na webové stránky agentury CzechTourism www.czechtourism.cz , která každoročně žebříček vyhlašuje.

 
Kde hledáme informace pro cestování?
 
Čím dál důležitější roli hraje internet. Zatím tu informace o cestování hledá 40 % Čechů, ale toto číslo bude narůstat. Pro mladší lidi je to už dnes hlavní informační zdroj, senioři raději spoléhají na propagační materiály nebo informace od příbuzných a známých. Díky technologii Street View od Googlu máme možnost si také prohlédnout některá a česká moravská města opravdu podrobně. Seznam nesnímkovaných míst se bude i v roce 2010 dál rozšiřovat
 
Sami, nebo ve skupině?
 
Nejčastěji jezdí Češi na letní dovolenou s partnerem, přáteli nebo známými (56 %), single dovolenou si dopřeje 17 %, s malými dětmi vyjede necelých 14 % a se staršími dětmi 13 % - to jsou výsledky šetření mezi návštěvníky v ČR, které si agentura CzechTourism v minulých letech nechala zpracovat. S cestovní agenturou přitom jezdí minimum lidí.
 
Jaký druh dopravy využíváme a na jaké vzdálenosti nejčastěji cestujeme?
 
Z využitých dopravních prostředků vede bezkonkurenčně auto (61 %), následuje vlak a autobus. Opět existují rozdíly mezi věkovými skupinami:
  • zatímco mladí jezdí více vlakem a také ze všech nejraději také na kole,
  • senioři se zase kromě auta nejčastěji svezou v zájezdovém autobusu. Ten např. mladší generace do 35 let téměř ignoruje. A jak daleko jezdíme? Když už na dovolenou, tak dál od bydliště: obvykle tedy více než 100 km.
 
Utrácejí Češi na dovolené v Česku? Je tu pro ně draho?
 
Odhaduje se, že cena průměrné zahraniční dovolené přesáhne15 tisíc korun, v Česku přitom vyjde levněji. Většina lidí utratí v průměru 200-500 korun na den. Průměrně strávíme na domácí dovolené okolo 9 dnů. Pokud bychom počítali s útratou 500 Kč, dostali bychom se k částce 4500 Kč. Je to samozřejmě způsobeno také tím, že hodně tuzemců bydlí u svých známých, přátel a příbuzných, kterým za ubytování neplatí nebo platí symbolicky.
 
Svačinu s sebou!
 
Svačinky z domova jsou stále populární. Téměř vždycky se v restauraci během svého výletu nebo dovolené zastaví 29 Čechů, ale více než polovina cizinců. Zatímco jen 8 % zahraničních návštěvníků služeb restaurací téměř nikdy nevyužije, u Čechů je to 23 %.
 
Líbí se nám cesty po Česku, chceme se vrátit?
 
Panuje stereotyp, že zahraniční turisté se k nám nevracejí. Není to pravda, stejně jako to, že i čeští turisté se rádi vracejí na místa, která navštívili. Skoro 80 % lidí plánuje v budoucnu opětovnou návštěvu.
 
Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, http://monitoring.czechtourism.cz/, průzkum CzechTourism

 

Shrnutí

Význam cestovního ruchu v hospodářství států a regionů vzrůstá. V mezinárodním cestovním ruchu se ukazuje, že cestovní ruch je jednou z nejsilnějších dynamických aktivit.

Významným ukazatelem výkonnosti odvětví cestovního ruchu jsou dosahované příjmy. Podíl cestovního ruchu se v zemích EU pohybuje okolo 4,3% a 4,8% se podílí na celkové zaměstnanosti.

Význam cestovního ruchu je důležitý z hlediska exportu.

Podmínky rozvoje cestovního ruchu jsou podmíněny sociálně - ekonomickým postavením účastníků cestovního ruchu.

Pro získání celkového přehledu o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku je vytvořen Turistický satelitní účet.

 
Slovník cizích pojmů
 
Agregát – souhrná veličina
 
Bilance – rozpočtový přehled
 
Turistický satelitní účet - poskytuje údaje o cestovním ruchu podle systému satelitního účetnictví
 
 

Navigace




Mapa webu Webové stránky: NETservis s.r.o. © Copyright 2005-2012 CzechTourism - all rights reserved, administrátor Jitka Rytířová

Integrovaný operační program - Evropský fond pro regionální rozvoj - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR