4. Odpovědné cestování

Kód modulu: 4

Nominální délka: Tři vyučovací hodiny

Cílová skupina: Žáci základní a střední školy

Stručná anotace vymezující cíle:

Modul je koncipován jako součást posílení úrovně povědomí o cestovním ruchu. Cílem modulu je, aby žáci byli schopni popsat způsoby odpovědného cestování v domácím i zahraničním turismu. Žáci se budou orientovat mezi zvyklostmi v cizích zemích, analyzovat chování účastníka cestovního ruchu doma i v cizí zemi. Žáci budou po ukončení výuky modelu:

uvědoměle se podílet na odpovědném chování v cestování a úctě k navštíveným místům i k jeho obyvatelům,
připraví se zodpovědně na cesty v tuzemsku i v zahraničí,
uvědomovat si důležitost respektování obecných i specifických pravidel týkajících se cestování,
chápat nutnost osvojení si místních zvyků v cizích zemích s důrazem na mimoevropské kultury,
respektovat odpovědné cestování z pohledu ekologie a kultury.

Obsah modulu

Podstata cestovního ruchu jako společensko-ekonomického fenoménu
Cestujeme s cestovní kanceláří a individuálně
Obecná a specifická pravidla v cestování
Jiný kraj, jiný mrav
Odpovědné cestování vůči životnímu prostředí a kultuře

Doporučené postupy výuky

Projektová výuka, problémové úlohy, diskusní metody - brainstorming a brainwriting a didaktické hry. Doporučené postupy výuky, popis metod a forem, rozlišení pro základní a střední školu je obsahem I. Kapitoly tohoto materiálu s názvem „Didaktické postupy.“

Použité učební pomůcky

Flip chart, tabule, dataprojektor, powerpointová prezentace, mapy, materiály zpracované autory projektu a žáky v průběhu realizace projektu, PC.

Způsob ukončení

Prezentace projektů, diskuze, zpracované informační materiály, vypracované úkoly v pracovních listech.

4.1 Studijní text

4.1.1 Podstata cestovního ruchu jako společensko-ekonomického fenoménu

Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení, poskytování stravování a ubytování, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další.

Rozvoj cestovního ruchu a jeho zařízení znamená nejen hospodářský přínos, ale má pozitivní vliv na zachování původních tradic a kultur, na ochranu životního prostředí a je důležitým faktorem pro soužití různých kultur a poznávání tradic. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národního i světového trhu. Má vliv na:

zaměstnanost, tvorbu nových pracovních příležitostí a podporu rozvoje malého a středního podnikání,
je zdrojem finančních prostředků (daní a poplatků),
záchranu kulturních, uměleckých a historických památek,
zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně a životního standartu obyvatelstva,
stimulováni investic do místní infrastruktury.

Dopady cestovního ruchu na území, místní obyvatele i návštěvníky mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní dopady, které cestovní ruch přináší, patří například nová pracovní místa, zvýšení finančních příjmů obce i obyvatel apod. Negativní dopady spočívají především v ohrožení přírodního bohatství či specifické lokální kultury. Proto by veškeré aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa, tzn. je důležitá snaha o dlouhodobou udržitelnost těchto aktivit.

Proč a kam cestujeme

Nejčastějším důvodem pro cestování jsou dovolené, odpočinek, sport, zábava a poznání. Tento důvod udává téměř 90 % těch, kteří za poslední dva roky cestovali do zahraničí. Dalšími často zmiňovanými důvody cest jsou návštěvy příbuzných a známých a samozřejmě služební cesty. Za zmínku stojí také cesty za nákupy a návštěvy kulturních, sportovních nebo zábavních akcí. Velice významným zdrojem informací o destinacích je doporučení známých a příbuzných, internet a poznatky z vlastních předchozích cest.

Trendy vývoje cestovního ruchu shrnula UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu) v Prognóze cestovního ruchu do roku 2020, podle které uskuteční obyvatelstvo na celém světě 1,6 mld. zahraničních turistických cest a turisté vynaloží na své cesty více než 2 biliony USD. Cestování se stává dostupnějším pro stále více a více obyvatel České republiky. Každý z nás se někdy stane turistou a tato role sebou nese nejen příjemné stránky a bezstarostnost, ale v dnešní době především zodpovědnost a s tím související řadu povinností.

Mezi nejnavštěvovanější místa českých turistů už dávno nepatří jen nejbližší sousedé (Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo) a oblíbené evropské i mimoevropské destinace (Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Egypt či Tunisko), ale na našich letenkách se čím dál častěji objevují taková exotická místa jako Čína, Spojené Arabské Emiráty, Indie, Mexiko nebo Thajsko. S odlišnými zvyky a způsoby chování se můžeme setkat nejen v Evropě, ale především tyto pro nás exotické země se způsobem života zásadně liší, což nám při cestování může způsobit nejeden problém.

Všeobecné pokyny pro cestovatele:

pojištění,
kontakt na ambasádu, policii,
ochrana svých osobních dokladů,
ochrana kreditních karet a financí,
vhodné oblečení,
nikdy nikam nic nepašovat,
jednat přátelsky, vstřícně, ale obezřetně.

4.1.2 Cestujeme s cestovní kanceláří a individuálně

Organizovaný cestovní ruch nevyžaduje přílišnou přípravu na cestu.

Mezi jeho charakteristiky patří:

málo času,
rychlé dopravní prostředky,
pevný program řízený zvenku,
importovaný životní styl,
pohodlný a pasivní,
malá anebo žádná duchovní příprava,
žádné cizí jazyky,
nákupy, pohlednice, suvenýry,

Organizované cestovaní je hlavním předmětem činnosti cestovních kanceláří. Pozitiva v cestování s cestovní kanceláří jsou zejména v tom, že si zakoupíte balíček služeb za jednu cenu a o nic dalšího se nestaráte. Cestovní kancelář zařídí dopravu, základní cestovní připojištění, ubytování, program. O turisty se starají delegáti, kteří řeší vše od nevolnosti v dopravních prostředcích až po vyčerpávající informace o cílové destinaci. Nicméně i tento druh cestování vyžaduje z naší strany odpovědnost. V rámci přípravy na cestu bychom neměli zapomenout na lékárničku (vybavenou dle našich individuálních potřeb) a dostatečný finanční obnos. O vše ostatní se může v případě potřeby postarat cestovní kancelář (pojištění, informace o místních zvycích, pomoc jakéhokoliv druhu). Vždy je však lepší mít k dispozici více informací pro nenadálé situace (roamingový tarif, číslo tísňového volání v dané zemi apod.).

Pokud cestujete vlastním dopravním prostředkem, je nutné se informovat o rychlostních omezeních všech zemí, kterými projíždíte, dále asistenční služba pro motoristy, nákup dálničních známek, informace o mýtném a výhodou je také kontakt na zastupitelský český úřad. Nezanedbejte ani hraniční styk. V rámci Evropské unie platí, že do všech 27 států lze cestovat na občanský průkaz. Překračujete-li však hranice EU, nezapomeňte zkontrolovat platnost pasů a včas se informujte na vízovou povinnost.

Mnoho z těchto informací naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz . Před cestou do zahraničí je také výhodou se informovat, jak se zachovat v nenadálých situacích, jako je dopravní nehoda, pokuty uložené v zahraničí, ztráta nebo odcizení osobních dokladů, živelní katastrofa, zranění nebo úmrtí. Odpověď na tyto otázky naleznete rovněž na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Samozřejmostí i pro organizované cestování je znalost čísla tísňového volání. Od roku 1991 existuje jednotné číslo pro tísňová volání ve všech členských státech EU. Je to bezplatné volání na linku 112 z pevných i mobilních telefonů. Od roku 2003 jsou provozovatelé telekomunikací povinni poskytovat záchranným službám informaci o poloze volajícího, aby bylo možno rychle nalézt oběti nehod. Členské státy EU musí také zvyšovat povědomí občanů o lince 112.

Znalost místních zvyků v rámci tohoto druhu cestování je výhodou a projevem zájmu a úcty k dané zemí, nikoliv však naprostou nezbytností. Ubytování v hotelových komplexech, kde se budete setkávat s hosty, jako jste vy a personálem, zvyklým na rozmanité potřeby hostů, nevyžaduje zásadní přizpůsobení se z vaší strany okolí a změnu vašich návyků.

Cestujeme individuálně

Individuální cestovní ruch je založen na individuálním cestování a samostatném organizování pobytu jednotlivcem nebo malou skupinou lidí. Jeho předností je seberealizace při tvorbě programu a libovolné s přizpůsobení se podmínkám. Individuálně si cestování organizuje až 80 % účastníků cestovního ruchu.

Mezi jeho charakteristiky patří:

hodně času,
spontánní rozhodnutí řízené zevnitř,
způsob života typický pro danou zemi,
namáhavý a aktivní,
studium předcházející návštěvě země,
učení se cizím jazykům,
vzpomínky, poznámky, fotografování, dárečky,
radost z poznávání, takt, ticho.

Individuální cestování je vhodné pro ty, kteří se nechtějí podřizovat kolektivu a dávají přednost vlastnímu programu. Populární je takové cestování zejména mezi mladými lidmi, ale na chuť mu může přijít kdokoliv.

Tento druh cestování vedle běžné přípravy ale vyžaduje největší míru odpovědnosti.

Místní obyvatelé od vás očekávají:

úctu, prostřednictvím které se dostanete k mnoha neopakovatelným zážitkům a zkušenostem.

Pohrdáním, agresivním a přehlíživým chováním a nedostatkem taktu se vaše individuální cestování promění v nepříjemné a snad i nebezpečné strávené chvíle. V každé zemi bychom měli pokud možno respektovat panující mravy a snažit se jim v přiměřené míře přizpůsobit. Nechtějme prosazovat naše vlastní zvyky a vydávat je za jediný možný model chování. Vnitřně kulturní člověk je citlivý, dokáže si všimnout rozdílů a v přiměřené míře se jim i přizpůsobit.

Zvláště cestování do mimoevropských zemí vyžaduje:

velkou míru tolerance,
pochopení, a především respektu,
každý druh cestování pak opatrnost a ostražitost.

Jedeme-li do cizí země, snažíme se dozvědět o ní něco více předem. Pro lidi, kteří jsou tam pracovně delší dobu, je to přímo povinností. Z knih a turistických průvodců není možné čerpat všechny znalosti, nejlépe je bedlivě si všímat způsobu chování v denním životě. Znamená to ctít místní zvyky, ale nepředstírat, že jsou naší přirozeností. Jistá míra zdrženlivosti je pro každého slušně vychovaného člověka na místě. Jde o umění zůstat sám sebou a zároveň se přizpůsobit pravidlům okolí.

Zde více než jindy platí, že kdo je připraven, není překvapen.

Co se týče naší osobní bezpečnosti, měli bychom mít na paměti několik rad:

vysoká míra opatrnosti, pojištění, kontakt na ambasádu, policii,
pořiďte si kopie všech dokladů, zjistěte si, jak svou kreditní kartu zablokovat,
peníze noste rozdělené,
v mimoevropských zemích nenosit vojenské oblečení, nevyzývavé oblečení pro ženy,
žádné šperky - výjimkou je u žen snubní prsten, nejlépe levná imitace na cesty, a to i pro ženy nevdané.

Individuální cestování bývá někdy označováno anglickým termínem „responsible travelling", čili odpovědné cestování. Jeho podstatou je snaha cestovat s otevřenou myslí, pokusit se s navštívenou zemí sžít (byť jen třeba na dva týdny), respektovat ji a nepůsobit tam jako cizí a rušivý nebo dokonce nepřátelský element.

4.1.3 Obecná a specifická pravidla v cestování

Obecná pravidla cestování

„Chovejme se nejlépe tak, jak bychom chtěli, aby se choval host u nás doma.“

To je pravidlo, které často slýcháme, ale ne vždy se jím řídíme. Při cestování vstupujeme do prostředí místních obyvatel, které bychom měli respektovat. Měli bychom mít stále na paměti, že jsme na návštěvě a přejeme-li si být hosty vítanými, měli bychom se odpovídajícím způsobem chovat.

Při svých cestách bychom měli mít na paměti pravidla Fair tourism – odpovědné cestování, zdroj www.kudyznudy.cz :

● Je slušné respektovat místní zvyklosti a přizpůsobit jim své chování, někdy stačí maličkost, např. v menších obcích je vhodné každého, koho potkáme, pozdravit.

● Přítomnost turisty při soukromých, osobních slavnostech (křty, svatby) není pravděpodobně žádoucí, i když se odehrávají v místech běžně přístupných (např. kostel). Fotografování těchto událostí je možné pouze se souhlasem přítomných.

● Získání lepšího úhlu pro záběr fotografie neopravňuje nikoho vstupovat na udržovaný trávník, něčí pozemek apod.

● Chybějící odpadkový koš neopravňuje návštěvníka k pohazování odpadků.

● Chybějící parkoviště nás neopravňuje k neomalenému parkování kdekoliv.

● Naším pobytem navštívené místo zatěžujeme, využíváme jeho zdroje – chovejme se v této spotřebě úsporně a zodpovědně; znamená to nenechávat zbytečně svítit světla, šetřit vodou (např. při sprchování v hotelu), otázat se na možnosti třídění odpadu. Využívejme přednostně ekologickou dopravu.

● V souvislosti s naší cestou přednostně využívejme služeb a kupujme zboží šetrné k životnímu prostředí (i pro služby cestovního ruchu existují eko-certifikáty).

● Při nákupech je většinou možná volba mezi výrobky místními a globálními.

● Přednostně bychom měli nakupovat produkci místní. Nejen, že tím podpoříme místní ekonomiku, ale navíc získáme autentické suvenýry či dárky pro své blízké. U potravin máme u místních výrobků záruku čerstvosti.

● Udržujme všude čistotu, stav WC není vizitkou místních obyvatel, destinace či restaurace, jak se často píše, ale je vizitkou jejich návštěvníků.

● Mnoha nedorozuměním a nevraživosti místních obyvatel lze předejít slušným chováním, projevením zájmu, respektu a ochoty domluvit se.

Globální etický kodex cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organisation, Světová organizace cestovního ruchu), který zahrnuje např. podíl cestovního ruchu na vzájemném porozumění a respektování národů a společností nebo svobodu pohybu turistů, naleznete na www.eden-czechtourism.cz.

Specifická pravidla cestování

Mezi specifická pravidla cestování se řadí např. cestování se zvířaty, nově vydaná surfařská etiketa, lyžařské desatero apod.

Cestování se psem vyžaduje dodržování následujících pravidel:

mezinárodní očkovací průkaz, čip, vyšetření apod. (více viz www.svscr.cz),
vodítko, náhubek v neznámém prostředí, na obojku napsaný kontakt,
láhev s vodou, dostatek krmiva, sáček na exkrementy, hračka,
při cestování nutné přestávky, nenechávat zvíře v autě, atd.

Mezi lyžařské desatero FIS patří:

identifikace,
první pomoc,
chůze po sjezdovce,
respektování signálů a značení,
zastavování na sjezdovce,
vjíždění na sjezdovku a rozjíždění se,
předjíždění,
volba správné trasy,
kontrola rychlosti jízdy,
respektování ostatních.

Více na: www.bezpecnehory.cz

4.1.4 Jiný kraj, jiný mrav

Jiný mrav neznamená nutně exotickou zemi. S jinými způsoby chování a zvyky se můžeme setkat již na cestách po evropských zemích.

I když zde platí obecná pravidla etikety tak, jak ji známe, leckdy se můžeme cítit zaskočeni např. hlučností, humorem či naopak zdrženlivostí některých národů, jejich zvyky při stolování nebo výchově dětí. Zde obecně platí jen jedno pravidlo a to je „tolerance“.

Musíme mít neustále na paměti, že jsme v dané zemi pouhým hostem a naše např. pohoršující komentáře nesvědčí o ničem jiném než o naší nevychovanosti a nedostatku taktu.

Každá země má své specifické zvyky, které se mnohdy liší od našich zvyklostí. Pokud např. Francouzce předáváme květinu, je neslušné z ní předem odstranit papír, neboť i květina je považována za dárek, který si má hostitelka sama rozbalit. Jestliže se na tureckém tržišti s místním prodavačem nepřeme o cenu vybraného zboží, může se dotyčný cítit uražen. Všechny obchody nalezneme zavřené, jestliže se v popoledních hodinách vydáte ve Španělsku nebo v Itálii na nákup. Ve Francii si můžeme k jídlu objednat zdarma karafu vody, v Itálii dostanete k objednané sklence alkoholu zdarma preclíky nebo brambůrky. V cizině je také samozřejmým zvykem dát číšníkovi spropitné. Velkým rozdílem jsou také povahové rysy daného národa. Žertovat s Italem je snadnější než s Francouzem. Vtipy mířené na hlavu Velké Británie mohou být potrestány pokutou. Přátelštější chování můžeme očekávat více od Poláka než od Němce. I u našich sousedů tedy platí – jiný kraj, jiný mrav.

Pokud cestujeme do vzdálenějších zemí, je vždy dobré si předem pozjišťovat tamější obyčeje, jelikož i špatně zvolené oblečení pak může způsobit značné problémy. Mnohem složitější situace tak nastává v zemích se zcela odlišnou kulturou, jako jsou např.:

Čína: Jak se říká, úsměv člověka nic nestojí, a v Číně to platí dvojnásob. Důkaz dobré vůle a přátelského jednání hodnotí místní obyvatelstvo opravdu vysoko. Zůstaňte však přitom vždy přirození (sami sebou) a nikdy nezapomínejte na „citlivé body“ Číňanů: důvěrnější tělesný kontakt jakéhokoliv druhu na veřejnosti není vhodný. Nepokládejte tedy Číňanovi ruku na rameno, i když si třeba chcete udělat pouze běžné foto. Mluvit s místními obyvateli o politice, náboženství, sociálních otázkách, případně i o Číně jako takové se naopak stydět nemusíte. Každopádně je lepší se vyhýbat ostrým názorovým konfliktům. K jídlu ani nikam jinam nikdy nechoďte příliš pozdě. V některých restauracích jsou pro cizince vyhrazena zvláštní místa. Pokud navštívíte někoho v Číně či Japonsku, nesmíte zapomenout na dar pro hostitele. Nejvhodnější jsou květiny či ovoce. V čínské kultuře je důležitá číselná symbolika, nejvhodnější je tak přinést osm kusů určitého ovoce nebo květin (osmička symbolizuje štěstí). Zabalený dar hostitel nerozbaluje, aby případným zklamáním nezahanbil svého hosta.

Patrně nejdůležitější zásada: nikdy se nepokoušejte posuzovat chod věcí v Číně podle středoevropských měřítek, nebo do něj dokonce zasahovat a snažit se „dělat pořádek“. Obrňte se pevnými nervy, trpělivostí a věřte, že nakonec všechno dobře dopadne.

Indie: Zvláštní respekt je třeba věnovat chrámům a místům bohoslužeb a uctívání. Citlivou záležitostí je oblečení i chování, krátké kalhoty a rukávy nebývají mnohdy vhodné. Preferuje se klid a neupozorňování na sebe hlasitou konverzací. Ve většině chrámů je nutné si sundat boty. V mešitách se žádá, zvláště u žen, pokrývka hlavy. Při fotografování lidí je vhodné se jich napřed zeptat, při pohřbu, náboženském obřadu a koupání se to považuje za neslušné. Při setkání používejte vždy pravou ruku, ať už se jedná o jídlo nebo peníze. Nudismus je zcela vyloučen a koupání i na odlehlých místech např. bez vrchního dílu plavek je nepřípustné. Neverbální komunikace je také odlišná: jedno potřesení hlavou do stran znamená souhlas, několikanásobné rychlejší potřesení je výrazem nesouhlasu.

Muslimské země: Základem je samozřejmě vhodné oblečení, zejména u žen. Ve většině liberálnějších muslimských zemí sice potkáte mnoho místních dívek v západním oblečení, nicméně jako cizinky dodržujte konzervativnější přístup. Obecně lze říct: noste dlouhé kalhoty či dlouhou sukni, zakrytá ramena, někdy i paže. Platí čím dále od města, tím více konzervativněji. Nevhodné jsou partnerské projevy jako polibek a objímání na veřejnosti, vodění za ruku apod. a to i když se jedná o manžele. Naopak přivítání hosta či jiné fyzické projevy jsou mnohem vřelejší než u nás, líbají se i muži mezi sebou. Mešity jsou posvátné, při vstupu musíte mít vhodný oděv zakrývající nohy a ramena. Před vchodem si vždy musíte zout boty. Pravidlem dobrého chování je zakrytá hlava u žen. Do mešit nebudete vpuštěni během doby modliteb. V mešitě se chovejte tiše a uctivě.

Zapovězen je v muslimských zemích alkohol. Do některých se raději ani nepokoušejte si nějaký přivézt. Je známo, že muslimové nejedí vepřové, některé konzervativní země zakazují i jeho dovoz. Návštěva muslimských zemí se nedoporučuje v období ramadánu, kdy mnoho věcí nefunguje jako normálně. Ramadán je devátý měsíc muslimského kalendáře a je posvátným postním měsícem.

Nejdůležitější zásady pobytu v cizí zemi:

Nikdy se nepokoušejte posuzovat chod věcí v cizích zemích podle středoevropských měřítek, nebo do něj dokonce zasahovat a snažit se „dělat pořádek“.
Je třeba obrnit se pevnými nervy, trpělivostí, tolerancí a především respektem vůči místním normám.
Ani ten nejzběhlejší cestovatel však nemůže znát speciální zvyky a mravy rozličných zemí. Množství odchylek a podrobností je nepřeberné. Nečeká se to ani od nikoho z nás.

Je dobré si zapamatovat, že všude na světě, a to nejen v zemích s obdobnou kulturou a tradicí, je kladně hodnocena ohleduplnost, zdrženlivost, srdečnost a kultivovaný vzhled.

4.1.5 Odpovědné cestování vůči životnímu prostředí a kultuře

Odpovědné cestování neznamená jen respekt a úctu k místnímu obyvatelstvu, ale také odpovědnost k životnímu prostředí a kultuře. Společnost amerických cestovních kanceláří (ASTA - American Society of Travel Agents) vydala deset zásad ekologicky šetrného cestovního ruchu:

1. Zanech po sobě jen otisky nohou, odnes si jen fotografie a vzpomínky.

2. Respektuj křehkost okolí. Uvědom si, že každý z nás musí být ochotný pomoci jeho ochraně.

3. Aby tvoje dovolená měla smysl, najdi si předem čas a pouč se o zvycích, způsobu života a kultuře místa, které navštívíš. V průběhu cesty poznávej místní obyvatele a hovoř s nimi.

4. Respektuj a podporuj místní kulturu (náboženství, tradice, řemesla, služby). Respektuj soukromí a důstojnost místního obyvatelstva, hlavně při fotografování.

5. Nikdy neodhazuj odpadky. Místo, které si navštívil, zanech čistější, než bylo předtím, než jsi tam přišel.

6. Nekupuj výrobky z materiálů jako je slonovina, želví krunýř nebo zvířecí kůže a kožešiny.

7. Choď po vyznačených cestách a pěšinách. Neruš zvěř a nenič rostliny.

8. Seznam se s programem ochrany přírody, organizacemi ochrany a podporuj je.

9. Kde je možné, používej veřejnou dopravu, necestuj vlastním autem. Upozorňuj ostatní řidiče, aby zbytečně nenechávali v chodu motory svých vozidel.

10. Žádej, aby cestovní kanceláře a cestovní agentury, výletní a rekreační zařízení přijaly toto desatero, nebo jiné normy ochrany životního prostředí a důsledně je uplatňovaly při výchově svých zaměstnanců.

Cestování za obchodem

Abyste obstáli při jednání se zahraničním partnerem, nestačí značkový oblek a hodinky. Znalost etikety je dnes ekonomickou nutností jak pro jednotlivce, chce-li postupovat v kariéře, dostat práci nebo si ji udržet, tak pro podnik, chce-li se odlišit od konkurence a prodat více výrobků.

Při cestě za obchodem je vždy výhodou si předem pozjišťovat místní zvyklosti, nebudete tak zaskočeni či naopak nezaskočíte svého obchodního partnera.

Platí obecná pravidla jako:

příjemné vystupování,
vhodný oděv a upravený vzhled,
dochvilnost,
vypnutí mobilního telefonu.

Při schůzce v restauraci je nepřípustné:

opírat se o příbor,
olizovat nůž,
pustit se do chleba z košíčku dříve, než je přinesen předkrm,
lokty nepatří na stůl,
kravata musí zůstat utažená a košile zapnutá,
při užívání kapesníku se raději omluvte a vzdalte.

Problém může nastat při placení. To je vždy na tom, kdo schůzku inicioval. Zdvořilostní seznamovací povídání "small talk" je sice nezávazné, ale má rovněž svá pravidla.

Zapovězeny jsou:

příliš osobní otázky,
stížnosti na zdravotní stav,
pomlouvání nadřízených
sebechvála.

Problém často představuje i samotné podání ruky. Máte takto zdravit svého partnera, případně i jeho manželku, či je to v dané zemi nevhodné?

Napomoci může jednoduché pravidlo:

společensky mladší (méně významný) nesmí nikdy vnucovat svou ruku společensky staršímu, ale počká, až mu bude nabídnuta.

V případě setkání za hranicemi je jím vždy ten, kdo jedná na domácí půdě.

ten podává ruku vždy jako první a vítá všechny příchozí.

Pro ukázku specifická pravidla vybraných evropských zemí:

Ve Finsku (jako v mnoha severských státech) je přechod na oslovování křestními jmény snadný, služební odstup však zůstává zachován.
Sebevědomí, dochvilnost, značkové oblečení a ovládání němčiny by mělo být v jednáních s našimi rakouskými kolegy samozřejmostí.
Ve Švýcarsku je lépe oslovit jménem než titulem, nečekejte okázalé pohoštění, to není znakem úspěšnosti firmy ale mrháním.
I dlouholetí kolegové si v Německu vykají, cení se kolegialita a ne nonkonformní osobnost. Opomenutí titulu je společenským prohřeškem a sundání saka při jednání se nepromíjí.
V Maďarsku preferují osobní přístup v obchodním jednání. Odstup od partnera považují za pohrdání a neúctu.
Francouzi obvykle přicházejí na jednání dobře připraveni, ale pozdě. V konverzaci se raději vyhněte veškerým odkazům na anglosaskou tradici. Dlouhé vybírání z jídelního lístku při pracovních večeřích nepůsobí rušivě, naopak.
Při jednání s Nizozemci se doporučuje pauza na kávu, kterou milují. Nedivte se, pokud si k obědu dají mléko nebo acidofilní mléko.
Španělé si potrpí na dobře padnoucí oblek, sladěnou kravatu s košilí a kvalitní boty, při jednání se doporučuje respektování autonomnost jednotlivých oblastí patriotismu jejich obyvatel.
Obchodní večeře či oběd je u Bulharů spíše společenskou záležitostí, která se vyznačuje srdečností, otevřeností a ochotou vést rozsáhlou konverzaci.
Znalost řecké minulosti může zvýšit u vašich obchodních partnerů respekt.

Při osobním či obchodním jednání v cizině je dobré být obeznámen s tzv. „společenskou bublinou“ neboli zónou osobního prostoru. Ta se v různých částech světa mění a její nedodržování může vyústit v mnohá nedorozumění. Např. v arabských zemích (45-90 cm) je prostor mezi vámi a obchodním partnerem menší, než jak to bývá v západních zemích (1,2‑2,1 m) a vy se pak můžete cítit nepříjemně. V přátelském setkání se Evropané setkávají v těsnějším postoji (ještě 45 cm je přijatelných), kdežto Australané jsou zvyklí nejméně na 65 cm. Když Japonec (osobní zóna je 30 cm) pokročí k Američanovi (45-120 cm) vpřed, aby zmenšil to, co je podle něj nepřijatelně velký osobní prostor, Američan automaticky ucouvne, což může vést až k jakémusi tanci. Podobné problémy nastanou, když se v osobní zóně setká Jihoevropan s obyvatelem Skandinávie. Na severu jsou totiž vzdálenosti při jednání s lidmi mnohem větší.

A na závěr ještě charakteristika „ideálního Evropana“, vycházející z ironické klasifikace „vlastností“ jednotlivých národů:

Bude k dispozici – jako Belgičan.

Bude diskrétní – jako Dán.

Bude mnohomluvný – jako Fin.

Bude skvěle řídit automobil – jako Francouz.

Bude střízlivý – jako Ir.

Bude se ovládat – jako Ital.

Bude slavný – jako Lucemburčan.

Bude mít smysl pro humor – jako Němec.

Bude štědrý – jako Holanďan.

Bude technicky zdatný – jako Portugalec.

Bude trpělivý – jako Rakušan.

Bude dobrým organizátorem – jako Řek.

Bude skromný – jako Španěl.

Bude přizpůsobivý – jako Švéd.

Bude umět dobře vařit – jako Brit.

Shrnutí

Odpovědné cestování náleží v dnešní době k důležitým pojmům cestovního ruchu. Vedle odpovědné přípravy na cesty do tuzemska i zahraničí tento pojem představuje především odpovědné chování v kultuře i v ekologii, dále pak úctu k navštíveným místům a jeho obyvatelům.

Slovník cizích výrazů

responsible / fair travelling – odpovědné cestování

small talk – zdvořilostní seznamovací povídaní

Náměty na projekty